Pasivní domy - Dřevostavby

Zateplení domů může snížit cenu za topení až o dvě třetiny. Náklady na vytápění domácností spolknou až tři čtvrtiny všech energií.

Největší část spotřeby energie v domácnostech má na svědomí vytápění, které představuje téměř tři čtvrtiny celkové spotřeby energie. Podíl přípravy teplé užitkové vody činí 10 procent, na vaření připadá 8,4 procenta a na osvětlení zbývajících 7,6 procenta výdajů domácností na energii, uvádí statistiky ČSÚ. Je tedy jasné, jak je možné na energiích nejvíce ušetřit - bojem proti úniku tepla.

Podle odborníků lze dosáhnout největších úspor právě obnovou a zateplením fasády. Obecně platí pravidlo, že na tloušťce izolace se nevyplatí šetřit. U dvoupatrového samostatně stojícího domu z 80tých let z plných pálených cihel, jehož spotřeba tepla na vytápění před zateplením činí asi 250 kWh na metr čtvereční a rok vyjde investice do jeho zateplení včetně výměny oken a spojených prací na 460 tisíc korun. Spotřeba tepla se pak sníží zhruba na 50 kWh na metr čtvereční a rok. Čísla se však mohou lišit dům od domu klidně i o více než polovinu v závislosti na práci či stavu objektu.

Velká část tepla uniká z domu okny a nejjednodušší je výměna stávajících oken za okna plastová. Důležitý je výběr kvalitního rámu, konečné úspory tak mohou dosáhnout až 20 procent oproti původnímu stavu.

Podstatně náročnější investici vyžaduje řízené větrání se zpětným ziskem tepla, takzvaná rekuperace, kterou je možné dosáhnout až 80 procent tepelných ztrát větráním a zvyšuje komfort bydlení. Kompletní instalace větracího systému pro jednu bytovou jednotku vyžaduje v průměru investici 50 - 70 tisíc korun v závislosti na velikosti bytů a složitosti úprav. Průměrná návratnost systému je 20 až 30 let. Kromě snižování tepelných ztrát větráním udržuje kvalitní a hygienicky nezávadné vnitřní prostředí.

Spotřeba energie v bytech s nízkoenergetickým standardem tak podle odborníků může snížit jejich celkovou spotřebu o polovinu až o dvě třetiny. U rekonstrukcí na pasivní standard se spotřeba energie na vytápění sníží až na deste procent té původní. (Podle norem spotřebuje takzvaný nízkoenergetický dům ročně do 50 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy, pasivní pak do 15 kilowatthodin.)

Například majitelé rodinného domu s nízkoenergetickým standardem, o 130 metrech čtverečních mohou oproti rezidentům ve srovnatelně velkém konvenčním domě ušetřit na vytápění 10 až 15 tisíc korun ročně, uvádí příklad Juraj Krivošík, ředitel Střediska pro efektivní využívání energie (SEVEn). V případě kvalitního zateplení budovy ze 70. či 80. let se však úspory na účtech za vytápění sníží ze 60 tisíc na 20 tisíc korun, dodává ještě.

Podle posledních poznatků stavební náklady na nízkoenergetické domy výrazně nepřevyšují náklady na standardní novostavby.

To si Krivošík vysvětluje setrvačností stavebního sektoru. Usnadnit orientaci mají uživatelům také energetické štítky objektů, které jim ukážou reálné provozní náklady budovy. Certifikáty dnes musejí mít všechny domy, od roku 2012 je stát bude vyžadovat i po domech a bytech, jež jsou na prodej nebo k pronájmu.

Nízkoenergetický a pasivní dům

Pasivní dům

Pasivní dům ročně spotřebuje maximálně 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. V případě pasivních domů činí úspora energií až 75 procent.

Nízkoenergetický dům

Nízkonergetický dům ročně spotřebuje maximálně 50 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy

Úspory na vytápění, větrání a chlazení jsou v nízkonergetickém domě nižší o 30-40 procent oproti standardnímu řešení.