Základová deska pasivního domu
 Základy pro pasivní domy konstruujeme tak, aby poskytly co největší tepeně-izolační schopnosti. Používají se technologické postupy pro to aby se vytvořili vzduchové izolační bubliny již ve vrstvě oddělující podlahové souvrství od terénu. Jsou známé už postupy jak vytvořit tepelnou izolaci již v úrovni základové spáry.
Při stavbě pasivního domu uplatňujeme principy konstrukce, které jsou zcela odlišné od stavby klasického domu. Je rozšířen, zvláště v poslední době násyp z drceného pěnového skla s granulemi o velikosti 30 - 50mm. Tato vrstva je rozprostřena na geotextilní vrstvě . Ta leží na základové spáře. Na tuto zhutnělou vrstvu pěnového skla, která má tloušťku až 600mm se pokládá další vrstva geotextilie, na ni hydroizolační fólie. Na tento podklad se aplikuje základová deska.
Jako další technologie je použití tepelně izolačních desek z XPS, které jsou umístěny pod základovou konstrukcí. V ČR se tento postup zatím moc nepoužívá ale úspěšně se používá v zahraničí. Jde přitom o spojitou tepelně-izolační vrstvu, která je pod celou budovou. Tato technologie použita při stavbě vídeňské mateřské školky.
Cena základové desky
Při určení finální ceny základové desky hraje roli spoustu faktorů, které je zapotřebí zohlednit.
Výběr pozemku - Při výběru stavební parcely hraje roli, jestli je parcela položena v rovinatém terénu nebo ve svahu. Pokud je parcela umístěna ve svahu, vyžaduje položení základové desky daleko větší terénní úpravy a tím se samozřejmě zvedá i cen.
 Po vhodně zvoleném pozemku nám peníze i čas ušetří kvalita provedení zemních prací. Je potřeba provádět jednotlivé pásy pod stěnami co nejpřesněji a s minimálními sesuvy stěn výkopů. Při přesném vyhloubení jednotlivých rýh je spotřeba betonu mnohonásobně menší než v případě tzv. rozjetých základů.
Lidská práce je dalším aspektem, který ovlivňuje z velké části cenu, která je vždy nejdražší. Využívání práce řemeslníků může být pro nás velmi nákladné, a tak lze stavbu provést i svépomocí. Jedná se zejména o provedení zemních prací, ale i míchání betonových směsí pro vylití ztraceného bednění (bednění, většinou betonová tvárnice, které po vylití zůstává součástí konstrukce – neodstraňuje se).
 Příklad pro představu:
Pro vytvoření představy kolik financí a úsilí nás bude stavba stát, si vezmeme modelový příklad rodinného domu se zastavěnou plochu okolo 100 m2, bude stát v rovinném terénu a jeho zhotovení bude z velké části svépomocí.
Započítáme:
- zaměření pozemku (cca 2000 Kč)
- vyhloubení základových pásů (svépomocí) o minimální hloubce 0,8m
- vylití vyhloubených pásů betonem C16/20 (cca 12m3 = 20 000Kč)
- vystavění ztraceného bednění (cca 280 cihel = 9000Kč)
- vylití tvárnic vlastní betonovou směsí (cca 10m3 = 6000Kč)
- vyztužení ocelovými pruty pro celkové zpevnění
- vyplnění prostoru mezi pásy zeminou (svépomocí)
- zásypový štěrk (cca 12t = 8000Kč)
- položení vyztužení základové desky z Kari sítí (cca 20 polí = 8000Kč)
- zalití betonem C20/25 (cca 20 m3 = 25000Kč)
Dle uvedených příkladů lze podotknout, že stavba základové desky nemusí přesáhnout 100 000,- Kč.
|
