Dřevostavby

V dnešní době neustálého růstu cen energií vzrůstá obliba a potřeba stavět nízkoenergetické domy. Mezi ně patří i moderní dřevostavby. Dřevostavba, u které, jak je z názvu patrné – hlavním konstrukčním prvkem dřevo, představuje zdravé bydlení a při tom za cenu nízkých provozních nákladů. Poskytuje tak vhodnou alternativu ke klasické zděné stavbě. Dřevo v současné době patří mezi osvědčený stavební a hlavně ekologický materiál, který lze využít při různých konstrukcích a líbivém designu. Výhodou dřevostaveb je rychlé postavení domu, téměř výlučně suchým procesem, nízká energetická náročnost a příjemné bydlení.
Při výběru typu dřevostavby je důležité si rozmyslet, kolik máme místa na pozemku a jaký typ stavby se do okolní zástavby nebo krajiny hodí. Jestli budeme volit nízký přízemní bungalov nebo patrovou stavbu. Podle toho se také volí síla stěn a především nosnost celé konstrukce tak, aby stěny unesly další podlahu v prvním nebo dalších nadzemních podlažích.
Dřevostavby bez betonových nebo cihlových prvků je možné stavět až do výšky pěti pater. Dřevostavba stejně jako klasická zděná stavba je nejčastěji založena na připravené základové desce s horizontální izolací. K ní je stavba kotvena a na ni se pak začne dřevěná konstrukce vztyčovat.

Obliba dřevostaveb stále vzrůstá

Ve světě, teké v okolních evropských zemích, podíl dřevostaveb dosahuje v celkové produkci rodinných nebo obytných domů 10-30%. V České republice se pohybujeme mezi 1-2 %. Jako jeden z důvodůz důvodů je uváděn dlouhodobý mediální nápor cihlářských a porobetonářských firem a výrobců jak v televizi tak v ostatních tištěných nebo internetových mediích. Díky nim zůstaly ostatní alternativní technologie ve stínu. Další pomalé zvykání na nové dřevostavby souvisí pravděpodobně i s českou konzervativností. Češi prý od pradávna chtějí jen kamenná sídla a jiná pokládají za »papundeklová«, dočasná, podřadná, pro chudé. V čerstvé paměti totiž mají jediné více známé pokusy o dřevodomy u nás. Ať už se jedná o „Okál“ nebo víceúčelové „papundeklové Tesko“ domy. K českému nezájmu o dřevostavby možná přispívá malá osvěta. Většina lidí ví o dřevostavbách příliš málo na to, aby je mohla objektivně porovnat s jinými typy staveb.

Nevýhodou se někomu může zdát vyšší náročnost na projekt a jeho provedení. Je totiž třeba vyřešit velice dobře statiku, ale hlavně protipožární opatření (dřevo je zkrátka dřevo!) a akustiku. Domy ze dřeva jsou také citlivější na vlhko. Stavby mají sice velice dlouhou životnost, ale kámen a cihla mohou vydržet přece jenom o něco déle. Dřevo se však dá dobře recyklovat a nahradit. Při dobré údržbě ale vydrží zhruba stejně dlouho jako běžné materiály. Pokud chceme hodně ušetřit můžeme dřevostavbu postavit i svépomocí.

Dřevostavbu lze realizovat k nastěhování nejdéle do 4 měsíců od zadání projektu, což je nejméně o polovinu kratší doba, než je běžné pro zděnou konstrukci. Pro mladou rodinu nebo ostatně každého stavebníka je lákavá představa, že se začátkem roku rozhodne a do prázdnin bydlí.

Nízkoenergetické bydlení ve dřevostavbě

Poslední výhodou dřevostaveb je fakt, že jsou to stavby ve své podstatě nízkoenergetické. Jejich konstrukce dosahuje velmi příznivých hodnot tepelného odporu, což s sebou nese zásadní úspory na vytápění, ročně až desetitisíce korun podle velikosti domu.
Dohromady s ostatními skutečnostmi je možné volbou dřevostavby v dlouhodobém horizontu ušetřit oněch zmíněných 20 % oproti nákladům na "klasický" dům. Konstrukčně i materiálově je dřevostavba stejně spolehlivá a dosahuje stejné životnosti jako zděná stavba.

•     montované dřevostavby ze sendvičových panelů
•     montované dřevostavby z panelů z masivu
•     rámové (sloupkové) konstrukce z fošen a hranolů
•     skeletový systém z trámů
•     roubenky a sruby