Pasivní domy - Dřevostavby

Proč bydlet ve dřevostavbě

V posledních letech získávají dřevostavby na oblibě i naší zemi. I přestože byly před deseti až staletími vytlačeny trendem cihel a rodinné domy z tohoto materiálu převažují, dnes se v moderním hávu vrací zpět aby si získaly spousty spokojených uživatelů.

Domy s označením dřevostavby se však mohou i velmi lišit. V tomto pojmu je totiž schováno mnoho druhů různých konstrukcí. Tím základním druhem je všem dobře známý srub, neboli stavba roubená z dřevěných trámů. U nás hojně zastoupená především v horských oblastech, kde se roubenky dodnes staví jako rekreační objekty, ale i rodinné domy. Obdivovateli této konstrukce jsou také příznivci divokého západu a jeho životního stylu. S možnostmi širšího využití dřeva ve stavebnictví u nás však souvisí překonání představy odborné i neodborné veřejnosti o dřevu jako materiálu, který je vhodný pouze na dočasné stavby, krovy, stropy, menší inženýrská díla, sloupy, oplocení, okna, dveře, podlahy, obklady a další stavebnětruhlářské výrobky.

Někteří lidé sice mívají potíže dřevěným konstrukcím důvěřovat z mnoha důvodů, můžete si však být jisti, že se není čeho bát. Domy jsou dostatečně pevné a odolné. Co se týká vnitřního prostředí takových staveb, dřevostavby jsou notně zastoupeny mezi nízkoenergetickými domy. A architektura si dnes dokáže s vizáží jakéhokoliv domu poradit dostatečně na to, aby nikdo nepoznal o jaký typ konstrukce se jedná. 

Dnes jsou k dispozici vynikající omítkové materiály, ani odborník na první pohled nepozná, zda se jedná dům zděný nebo z materiálů na bázi dřeva. Dřevostavby mohou být po architektonické stránce velmi působivé a zcela rovnocenné zděným domům.

Elegance každého domu je podmíněna i jeho cenou

Elegance každého domu, i zděného, je však silně podmíněna cenou za jeho realizaci. Životnost dřevostavby, která je dobře provedena a udržována, je takřka neuvěřitelná. příkladem mohou být stavby v Japonsku ze 7. stol. n. l. Také u nás nalezneme stavby, které toho hodně pamatují. Patří k nim například Slezský dům (snad největší roubený dům v ČR) v Karlově Studánce, který je součástí lázeňského komplexu postaveného v letech 1803 – 1893. Životnost domu však není pouze jeho schopnost vzdorovat času a degradačním vlivům, ale také schopnost reagovat na proměny životního stylu. Tyto předpoklady domy ze dřeva splňují vzhledem k tomu, že disponují velkou vnitřní flexibilitou a též jednoduchosti, rychlosti a relativně malým nákladům na jejich modernizaci. Hlavním předpokladem dlouhé trvanlivosti dřeva ve stavbě je, aby se jeho vlhkost trvale udržovala okolo 12 %, což je běžný stav u obydlených domů. Z hlediska mechanických vlastnosti, lze dřevostavbu hodnotit jako velice lehkou a pevnou, s minimálními nároky na základovou konstrukci. Deformace při případných pohybech stavby jsou, bez známek poškození, dřevěnou konstrukcí kompenzovány.

Dříve se roubenky zakládaly pouze na srovnaný terén - pár plochých kamenů. I když základy podmrzaly, roubená konstrukce s rybinovými spoji v rozích (samy se gravitačně stahují ke středu stavby) vždy odolala. Výjimkou nejsou ani případy z historie, kdy byly roubené chalupy vlivem lavinových či zemních sesuvů přemístěny o desítky i stovky metrů bez toho, aby došlo k jejich zřícení či vážnému statickému narušení. Základová konstrukce v dnešním pojetí je tak řešena více jako technologicky proveditelné minimum, než konstrukce dimenzovaná pod dřevostavbu. V dnešní době je velmi důležitá také rychlost výstavby.

Investor je často závislý na hypotéce nebo prodeji stávajícího bytu a žádá rychlou realizaci svého záměru. Lze říci, že po vyřízení formalit - stavebního povolení (je časově velice rozdílné a velmi záleží na náladě úředníků a dalších dotčených osob) lze během jednoho měsíce realizovat základovou desku s připojením na sítě. V souběhu s touto přípravou lze zhotovit stavebnici roubenky včetně krovů. Vlastní montáž na místě "pod střechu" je potom běžně hotova za tři dny a stavba je dokončena k nastěhování během dalších dvou měsíců.

Architektonické ztvárnění staveb by mělo vycházet vždy z místně tradičních prvků české lidové architektury typických pro region výstavby. Zásadně by neměly být přenášeny alpské či bavorské elementy nebo styl kanadských srubů do prostředí českého venkova, ani pokleslý styl dnes již naštěstí ustupujícího "podnikatelského baroka" a jeho trojúhelníkových, lichoběžníkových a obloučkových oken, vikýřů apod. Je třeba zdůraznit, že lze stavět i moderní (netradiční) dřevěné srubové stavby.

Vždy je ale nutné respektovat vlastnosti a možnosti dřeva jako stavebního materiálu a zejména lokalitu staveniště. Samotná montáž RD při provedení stavby na klíč nepřesahuje průměrně 4 měsíce, což znamená úsporu ve vztahu k jakémukoli typu úvěru a zaručuje opravdu rychlé bydlení. Jelikož technologie výstavby je tzv. suchým způsobem (vyjma základové desky), jsou všechny důležité parametry (tepelný odpor, povrchové teploty stěn, vlhkost apod.) v normálních hodnotách ihned po dokončení. Okamžité nastěhování tedy nepřináší žádná zdravotní nebo jiná rizika.